v košíku právě máte
0 položek
o celkové hodnotě
0,- Kč
 
Jak a kde nakoupitregistrační formulářzapomenuté heslo...přihlašovací jménoheslo

Jak včelaříte?

Zásad mého včelaření je několik a asi Vám je nedokáži naráz podat v jedné kapitolce, ale dovolte přestavit ty základní.

1. Včelařím podle toho co mi říkají včely. Když nacházím u někoho rozumnou myšlenku, zvážím ji a poté nechávám podat odpověď včelám. Poté dokáži zaujmout stanovisko.
2. Včelstva vedu na základě jedné jediné otázky: Co budete milé včelky potřebovat? Co Vás potěší? A odpověď na tuto otázku ihned zrealizuji. Tedy nástavek, který budou včele potřebovat (ať zítra, za 3 dny či za týden) má být v úle v dostatečném předstihu, neboť já jako včelař nevím přesně, kdy jej včely budou potřebovat a také už vůbec nevím co udělá příroda za 3 dny či za týden, kdy se do včel nedostanu. Dávám možnost rozhodovat o mnohém přímo včelám.
3. Vedení a usměrňování včelstev z mé strany musí být v souladu s biologií včelstva, a snažím se velmi dobře nahrazovat dění v přírodě a na základě znalosti příčin a následků se snažím usměrňovat i dění přímo ve včelstvu.
Zejména se jedná o :
- časované zateplování (v souladu s poznatky z polské školy)
- podněcování či u klasického nást. včelaření přesun zásobní komory
- stimulace sběru volným prostorem v patřičné části úlu (u OP PD suchými plodištními plásty a dostatkem nástavků souší, u kl. nást. včelaření používáním polštáře a uvolňováním místa v tzv. plodové hlavě)
- intenzifikace pomocí mateří mřížky ... přešel jsem na opravdu intenzivní včelaření a to na včelaření s mřížkou na jednom optimalizovaném plodišti a nebo naopak dávám přednost vkládání nástavků medníkových napřed pod mřížku a pak jejich přesun nad mřížku
- díky kombinovanému včelaření lze zase naopak častěji včelařit bez mřížky jak ukazuje mnoho z vás mě
- ...
4. Nepoužívám očka – zde ale netvrdím, že očka jsou špatná. Ba naopak v mnoha případech jsou velmi přínosná. Ale očka ve vyšších nástavcích oddalují vytáčení, nepřítomnost oček tlačí matku ke kladení směrem dolů atd... O očcíh lze napsat celou kapitolu a je ideální si o nich pak přímo popovídat osobně
5. Interval prohlídek včelstev je +- 10 dní (po 7 dnech je to příliš často nebo musíte pracovat s rámky a 14 dní už je někdy dlouhý čas). Tyto prohlídky jsou v období cca od 10.4. do 10.7.
6. Zimuji včelstva optimálně na 2 nástavcích klasických a nebo 3 nízkých nebo kombinovaně vysoký s nízkým a nebo jen ve vysokém nástavku r. m. Sedláček 39 x 34,7 cm. Úspěšně lze zimuji i v plemenáčích na 6 vysokých plástech.
7. V chlaďáku "zimuji" další ideálně dva až tři nástavky medníkové pro každé produkční včelstvo jinak vím, že se šidím tj. krátím na medném výnosu
8. Nerozlišuji jen plodiště a medník (zkratkami PD a MD). Toto dělení je velmi zastaralé a zcela neodpovídá biologii včelstva a tomu co mi říkají včely.

Můj úl byl a je i u OP PD rozdělen do čtyř částí:

obrazek.
POLŠTÁŘ
-
PLODIŠTĚ
-
MEDNÍK VČEL
-
MEDNÍK VČELAŘE
-

Ve většině úlů je to tak i odpodu a pod polštářem je dno a na celém tom úle pak strop ..
Asi tak nějak jak to znázorňuje jeden ze slejdů prezentace, kterou přednáším na toto téma.
Dosti jsem se danou problematiku pokusil popsat v článku v časopise Včelařství, jež je umístěn také na tomto webu.
Dnes již po dvou letech jsou opět moje poznatky dále a proto je zde i dopisuji.
obrazek Jednotlivé části jsou proměnlivé velikosti (nelze to pojmout, že co prostor – to nástavek), nelze je přesně oddělit čímkoliv – přecházejí jedna v druhou. Mezi všemi těmito částmi se pohybuje mřížka, která je intenzifikačním faktorem a skýtá nám daleko více možností než se zdá.

Samozřejmě její nepoužívání je také milou metodou. Řekl bych pro včelaře do 150 včelstev či tzv. vedlejším včelařským poměrem.

Včely opravdu úl vnímají v těchto čtyřech částech. Dovolím si Vám je podrobně popsat, neboť v pochopení nového rozdělení úlu spočívá základ racionálního včelaření. Zejména největší úspěch tohoto změněného přístupu je možnost lépe komunikovat se včelami, tím je lépe ošetřovat a tím ZVLÁDAT OBHOSPODAŘOVAT VÍCE VČELSTEV.

Toto rozdělení tak trochu kopíruje onu dutinu úlu, kterou kreslím často na začátku svých prezentací a kurzů. Pochopení onoho života v dutině je dobrým začátkem pro pochopení jak včelařit.

Polštář

Prvně upozorním, že zde nehovořím o VYSOKÉM podmetu - části dna, jež se opravdu spíše středoevropskou raritou. Podmet a dno totiž slouží zejména včelaři (odběr měli, regulace větrání, ... a při dvouprostorovém úlu jsou jeho spásou), ale včely jej de-fakto nepotřebují. Jezdil jsem před pár lety hodně po Evropě a snažil se přesvědčit tamní včelaře, že podmet je velmi důležitý a nejlépe tak 5 až 10 cm atd. Oni ale nic. Až jeden velký včelař – zakladatel Společnosti nástavkových včelařů v Německu Karl Kiess mi řekl: Miro, když ty včely tě žádají o prostor v podmetu, tak jim tam zkrátka přidej nástavek! Ano – ten tam patří a nazývám jej POLŠTÁŘ. Tento prostor (optimálně tvořený jedním nástavkem) je opravdu polštářem nejen pro duši člověka, ale i pro duši včelaře. Má několik funkcí, které mylně mnohdy přisuzujeme podmetu. Pro včelu medonosnou NENÍ přirozené sezení v hroznu a koukání se ven. Ihned po nalezení svého nového domova staví dílo, aby je chránilo ...

Ale pojďme na ty funkce polštáře:

- Teplotní přechodník. Slouží k tomu, aby přímo do plodového hnízda nefučelo, aby měla teplota čas a místo se změnit z -10 C na + 35 C např. 10. dubna. Tady polštář lze velmi úspěšně nahradit podmetovou vložkou (kód na našem webu 4877, 4878, 6252).
- Umožňuje tím matce klást blížeji ke spodní loučce, mít rozvinutější hnízdo v horním chráněném nástavku. Opět může být tvořen nástavkem nebo podmetovou vložkou a nebo tvrdým papírem umístěným na stavební uzávěře)
- Místo pro sezení létavek, nejstarších včel. Není dobré, když sedí v hroznu pod dílem. Přináší to rojivost. Tady může být polštář nahrazen volným prostorem jinde v úlu... tzv. klidová komora. O ní budu mluvit u optimalizovaného plodiště více.
- Místo pro nárazovou snůšku. Např. zejména na jaře rozkvete alej třešní, udělá se krásně, zameduje a včely by se zbláznily. Je zapotřebí, aby tato snůška nekončila mezi plodem, ale mimo plod (rojení), nejlépe pod plodem. Tady už polštář = nástavek souší - ničím nenahradíme. Snad jen zbývá dodat, že může být umístěn i nad plodištěm, ale kraňce to méně vyhovuje kvůli chybějícímu podněcovacímu efektu. O tom osobně.
- Zlepšuje kladení matky. Ano, opravdu. Víme totiž, že kraňka klade zejména podle přínosu sladiny. A ten jí dokážeme pomocí polštáře prodloužit právě tím, že přinesená sladina končí pod plodovým hnízdem a během snůšky samozřejmě prochází plodištěm. Teď skončí snůška, ale v úlu s polštářem ještě bude snůška pro matku pokračovat, neboť včely budou pokračovat v přenosu sladiny z polštáře přes plodiště směrem nahoru. - Tady je polštář v podobě nástavku pod plodištěm nezastupitelný.
- Je pylovou konzervou. Ta také trochu podporuje kladení, a hlavně je podmínkou pro vznik dlouhověkých včel.
- Pokud se jedná o polštář spodní, tak se s ním od první jarní prohlídky během roku nehýbe, pokud jej matka nezaklade. Pak už to není polštář, ale plodiště a je nutné polštář přidat. Z toho vyplývá, že nechci, aby matka v polštáři kladla. Také pod polštářem nehledám prověšené včely – tedy přesněji řečeno – jakmile jich tam uvidím cca hrst do dlaně – je to jasný signál pro rozšíření. Můj další kolega pak říká: Jak se včely dotknou dna – letí. A já dodávám s úsměvem – koukají ven a vyhlížejí si větev, na kterou si sednou.

Plodiště

Tato část úlu je dá se říci po většinu roku největší. Je tvořena nejčastěji 1 až 3 vysokými (podle typu a času) nebo 1 až 3 nízkými nástavky (podle typu a času). Plodiště je krásnější a blíže ke krajním spodním loučkám rozprostřeno zejména tehdy, když má pod sebou "krytí". Matku ke kladení směrem dolů mohu lákat několika způsoby: nejčastěji asi stavebními plásty na trubčinu, přítomností polštáře, vysokostí plodištního plástu a rozdílem výšky vůči medníkovým nástavků, přílivem sladiny do horních částí úlu = kočováním a NĚKOLIKA DLAŠÍMI ZPŮSOBY ...a v poslední řadě mateří mřížkou, kterou odkrajuji nejhornější nástavek plodiště co nejdříve.
Samozřejmě, že čím je plodiště kompaktnější, tím je na něm matka raději. Zbývá pak jen při jednonástavkovém plodišti vyřešit systémově obměnu díla a ideální plodiště je na světě. Což si myslím, že jde hned čtyřmi způsoby, o kterých hovořím na přednáškách o kombinovaném včelaření.

Medník včel

Rozdělení tzv. obyčejného medníku na dvě části způsobilo mnoho příčin: nevytáčím, ale med odtáčím (beru pouze medník včelaře a medník včel ponechávám vždy v úle). Nedostavuje se stres! (prokázán je vztah stresu i k moru). Včelstvu ponechávám stále dostatek zásob, aby nestrádalo – bylo v pohodě. (dostatek zásob může ale zajistit i např. přesunutý medník včel do polštáře ... poznámka autora). Tento medník včel získávám u klasického nástavkového včelaření z 80 % tím, že horní plodový nástavek zkrátka oddělím mřížkou a v případě možností tepelných a potřeb úlových pod onu mřížku přidám další nástavek souší a nebo později mezistěn.
Tedy tento medník včel "nasazuji" (= stává se jím) nejhornějším nástavkem plodištním a to co nejdříve to jde. Viz. kapitoly dubnové o vkládání mřížek. Vytáčet se nedá ... je v něm plod a nezralý med. Za čas z něj bude medník včelaře až poputuje výše.

U NÍZKONÁSTAVKOVÉHO VČELAŘENÍ
Je medník včel tvořen odřezáváním plodištního nástavku mřížkou. Posléze ale u nízkonástavkového včelaření může dojít k větší potřebě místa pro nektar a pak se medník včel i včelaře zkrátka přidává nástavky ze skladu.

U KOMBINOVANÉHO VČELAŘENÍ
U kombinovaného včelaření je to podobné ač se to nezdá. Na plodiště po zimě položím nízký nástavek a ten matka většinou trošku zaklade... Je tedy tak trochu plodištěm. A pak jej nadzvednu, "vytřepu - vyklepu" matku a včely - posunu jej nahoru a dám pod něj mřížku a pod mřížku přinášený nástavek. A tento postup stále opakuji dokud je snůška.
U jiného způsobu kombinovaného včelaření pak může medník včel zůstat na plodišti po celý rok (možno to nazvat tzv. mednou komorou - to je i u OP PD) a až nad něj pak kladu další medníkové (včelařovi) nástavky, ale ty už bez mřížky.
Kombinované má pár jiných postupů a přitom je daleko jednodušší než přetahování stále nějakých nástavků a plástů z plodiště do medníku. Matky totiž další přidávané nízké nástavky většinou nezakládají a jen se v nich kupí med a posunují se při včelaření s mřížkou nahoru a při včelaření bez mřížky se prázdné nástavky pokládají pouze pod ty plné.

Medník včelaře

Jedná se o nejvyšší část úlu, kterou já osobně mývám PŘI VČELAŘENÍ S MŘÍŽKOU oddělenu mateří mřížkou. Jedná se téměř vždy o jeden až dva klasické nástavky nebo tak dva až tři nízké. Více si jich tam nenechávám. Už mne komínové včelaření tak nějak unavilo. Ale plně respektuji toho komu se to zamlouvá.
Mřížka pod ním (nimi) je, abych si mohl zcela bezstarostně odebrat kdykoliv tento (tyto) nástavek (y). Ano kdykoliv. Neboť při rozšiřování směrem "dolů" je nahoře nejstarší med, řádně zpracovaný bez tlaku na místo, který lze odebrat doslova při plné snůšce z akátu, neboť on tam vlastně čeká už od poslední návštěvy.

PRINCIP NA ZÁVĚR

Nevím jak lépe popsat princip včelího pro mne klasického nástavkového včelaření, kdy je ideální včelařit v oblasti plodové hlavy - tam vkládat zpočátku souše a pak i mezistěny a tedy podsouvat pod plné nástavky medníkové nástavky prázdné, kam někdy klade matka a někdy je ukládán med a ten si pak "vytahuji" nahoru, abych jej pomocí výkluzů mohl vytočit.
Ochrana osobních údajů     © 2006 - 2024 Všechna práva vyhrazena. | Vytvořil Lefner