Druhá předjarní prohlídka P2 = PLOD POD STROP či OPTIMALIZOVÁNÍ NA PLOD + PODNÍCENÍ

ÚVODNÍ SLOVO
.
Prvně pro ty více si pamatující sděluji, že dříve jsem tuto prohlídku nazýval tzv. budící prohlídkou a zároveň u ní jsem měl všude napsáno, že ji není třeba dělat, pokud nám dostačuje běžná rychlost rozvoje našich včelstev a tuto prohlídku pouze nazveme kontrolou plodování a zásob - VIZ. OBRÁZEK. V tom případě Vám doporučuji tuto prohlídku provést SPÍŠE TROŠIČKU později. Během zimy je přece jen spotřeba zásob minimální a spíše hrozí celkový nedostatek zásob v období hluboko po odkvětu vrb .... Opravdu - ještě jednou: tato prohlídka je intenfizikační, podněcovací a určitě mnohým nevyhovuje stejně jako metodika optimalizovaného plodiště, kdy při této prohlídce zaoptimalizuji na užitečný plod tj. na cca poloviční plástovou plochu než matce umožním pro její maximální denní kladení vajíček cca 2500 kusů tj. na tzv. startovací plochu, na kterou můžeme včelstvo v produkční fázi tj. od cca března do konce července zoptimalizovat kdykoliv.

Časové zařazení aneb kdy ?

.
Bohužel většinu z vás zklamu, když sdělím, to co opakuji mnohkráte, že přesné datum existuje pro Velikonove, Vánoce, narozeniny, ale pro agrotermíny a zootermíny nikoliv.
Tuto prohlídku tedy provádím:
- zásadně nekompromisně po proletu a řádném a několika letových dnech
- po - při zakladení dvou až tří uliček tj. de fakto 2 - 3 plástů plodem
- většinou a je to i z hlediska dalších termínů ideální spadá tato prohlídka do března po - při květu jívy

Začínám od níže položených stanovišť až po ty výše položená. V některých letech je rozdíl velký - někdy malý.

Včelky se už více soustředí na plástech plodových a je s nimi lepší manipulace.

KRÁSNÁ SCHÉMATA A DALŠÍ TEXTY K BŘEZNOVÉ PROHLÍDCE NALEZNETE V ČLÁNKU BŘEZEN ... který naleznete ke stažení v sekci Instrukce, návody, články na tomto webu.

PLOD POD STROP bez optimalizování aneb jak jsem to dělal ještě (nedávno)

U VYZIMOVÁNÍ v 1 N 39 x 24
.
tato prohlídka u mne znamenala či doteď u tohoto úlového systému znamená pouze podnícení kvasnicovými těsty a tak trochu kontrola zásob.
Zejména letos v roce 2021 probíhá po krásných dnech proletů předjarní plodování za dosti tuhých nočních mrazů a zásob ubývá více než se mi líbí. Proto jezdím u všech metodik na stanoviště s pár nástavky přebytečných zásobních plástů, které dle potřeby vkládám na kraj plodového hnízda. Když tolika zásob v plástech nemám - doplním glycidové zásoby plackami těsta Api happy. A samozřejmě vím, že nejlepší by bylo medocukrové těsto z vastního medu. Receptů naleznete spousty.

U VYZIMOVÁNÍ ve 2 N 39 x 24 (či podobného rozměru)
.
Většina včelstev ve vysokých nástavcích (čím vyšší - tím spíše) se na podzim a během zimy proploduje či projí do horního nástavku, kde v spodní třetině plástů horního nástavku zakládá předjarní plodování. Tato včelstva jsem v žádném případě nikterak neprohazoval. Ono já osobně to prohazování v plodišti dělal odjakživa málo a spíše jsem šel cestou rozšiřování směrem nahoru při zvětšování = přidávání nástavků. To popíši v P3.
Včelstva, která se rozplodovávají v dolní třetině plástů jsou v nevýhodě oproti včelstvům plodujícím pod teplým stropem. Nemohou využít uteplení jež by jim strop mohl poskytnout a musejí držet chomáč na všechny strany (i nahoru) sevřený a tudíž dokáže stejný počet včel uhřát menší prostor než u těch včelstev, jež se mohou o teplý strop opřít a pod ním se již rozvolnit. To vidíte na obrázku, kde cílem je díky využití teplého stropu dosáhnout plodování v modrém šrafování.
.

Proto takovým včelstvům z kraje odeberu jeden až dva plásty se zásobami (jak vidíte schématicky znázorněno vlevo na fotce z mého kurzu z roku 2008 !!! konaného ještě u nás na firmě na učebně) a od středu posunu plásty ke kraji a na okraj či střed plodového hnízda vložím souš (souše) ke kladení (dle síly). Na ty včelky jako by vyskočí, doberou se teplého stropu, matka je krásně a velmi rychle zakládá a plodové hnízdo se dostává dříve pod strop rychleji než za normálního nerušeného vývoje a dříve využije naplno řádného utelení stropu.
.
Mnohdy naleznu plodové hnízdo uprostřed horního nástavku. Z umístění mám radost, ale o to více se soustředím na kontrolu množství zásob. Při běžném sezení již stačí jen kontrola potěžkáním nástavku. A případné doplnění zásob dle předešlého odstavce.
.
U našich včelstev na r. m. 39 x 24 při zimování na 2 N se snažím o řádné zakrmení v "obou" nástavcích a to tím, že zimuji jen na např. 7 + 7 plástech či 8 + 8 plástech samozřejmě oraničených komorovacími přepážkami.
.
Toto beru i jako prevenci uvíznutí v dolním nástavku bez zásob pod nástavkem plným zásob v období mrazů a teké těmito počty získávám lepší manipulovatelnost v nástavcích a nakonec i snazší možnost taková včelstva kdykoliv optimalizovat.

U VYZIMOVÁNÍ v několika NN (dejme tomu ve třech)
.
Tak zde ono prohazování nástavků u mne bývalo velmi časté a většina nízkonástavkových metodik s tím i tak počítá. Tj. s přemístění horního plně zásobního - plného nástavku a BEZ PLODU dolů.
Úplně dolů v případě, že v druhém nástavku tj. nástavku, co se ocitne nahoře je ještě dostatek zásob a nehrozí tzv. odtržení od zásob.
Horní nástavek doprostřed jsem přemísťoval v případech, kdy jsem letní krmení podcenil a ve středním N bylo zásob pramálo.
A pokud jsem měl nástavků ve včelstvech více, tak jsem de fakto manipuloval stále jen se třemi horními, jak vidíte na obrázku z roku 2007.

U VYZIMOVÁNÍ ve velmi vysokém N s NN - KOMBINOVANÉ VČELAŘENÍ
.
Tady se nacházíme ve stavu, kdy jsem měl po prohození NN dolů pod vysoký provedené v P1. Nutnost tohoto časného prohazování byla asi jednou z příčin, kdy jsem se jako nízkonástavkář naučil včelařit někdy dokonce v lednu, ale běžně v únoru = prohazovat nástavky včas. Jinak se mi matka dostala často s plodováním i do nízkého nástavku a výhoda prvního rozplodování ve vysokém nástavku byla pryč.
A zde opravdu jako "narozený" nízkonástavkář vám všem sděluji na základě mých zkušeností z několika desetiletí, že jarní rozvoj je na vyšších plástech lepší, rychlejší a ucelenější.
.
U kombinovaných úlů tedy tato P2 znamená jen kontrolu stavu zásob či podněcování či .... pomalé přemýšlení zda bych nechtěl zkusit metodiku optimalizovaného plodiště dále jen OP.

PRVNÍ SETKÁNÍ s metodikou Optimalizovaného plodiště - německy Angepasste Brutraum

Nu po prvním setkání s metodikou optimalizovaného plodiště (dále jen OP PD) a to bylo v březnu roku 2011 v jižní Itálii se skupinou německých včelařů jsem se jí v duchu smál a některé části výkladů a praxí o této, dle mého současného názoru úžasné metodice, jsem strávil "nezřízeným" pojídáním manradinek a kiwi na přilehlé plantáži a sluněním se v paprscích slunce. Neboť za nějakou (v té době ještě dřevěnou) přepážkou budou určitě stavět ... to přece každé malé dítě ví a zmáčklá včelstva mi nepřipadla ani podobná těm mým ve Střední Evropě. A to sděluji zcela upřímně, a proto i chápu vaše reakce na metodiku OP PD.
.
Tato metodika OP PD není žádnou dědečkovou metodikou, jak někteří přednáší, ale metodikou, jejíž kořeny přivezl do Evropy německý včelař známý pod jménem Bratr Adam včelařící v Anglii a s nímž se dobře znal bohužel již zesnulý přítel Hans Beer, který je oficielním zakladatelem = tvůrcem originální metodiky OP PD.
A tento včelař Hans Beer byl lektorem na oné mojí první studijní cestě po Itálii a máte jej na fotografii při názorném výkladu, který jsme měli ob den na včelnicích německých včelařů umístěných v jižní Itálii.
S Hansem jsem se setkal ještě mnohokráte a poseděl a poslouchal mistra....
Od něj ob jednu paní stojící včelař je Thomas Rabold, který byl pak v následujícíh letech mým "lektorem" v mých začátcích s OP PD a ty byly krušné.

Žezlo ve vývoji metodiky OP PD v Německu převzal organizátor oné i oněch studijních včelařských cest - včelař - mistr včelař Jürgen Binder. Vidíte jej na fotografii při obědu s místostarostou města Palerma, kde jsem i historicky nevycházel z úžasu. Fotky si určitě promítneme na nějakém kurzu.
.
Jemu patřily ony včelnice, na kterých probíhala výuka. A proč je měl v jižní Itálii? Odpověď je jednoduchá: rozdíl mezi jarním rozvojem v jižní Itálii a v Bavorsku je znáááčnýýý. Takto - v Itálii - umístěné včelnice měly stovky německých včelařů až do příchodu Úlového brouka. Ale to je jiná historie k níž mám zase spoustu osobních informací.

Dva roky tj. rok 2012 i 2013 jsem jen vzpomínal na překrásnou studijní a kulinářskou cestu a nikde s J. Binderem nebyl. Zůstalo však v telefonu několik čísel včelařů v OP PD včelařících a s nimi jsem dále komunikoval a poslouchal jejich hranice nepřekrečující nadšení. Také jsem se k nim vydal - zejména k Thomasovi (bydlí kousíček - u Frakfurtu nad Mohanem) a povídali jsme a povídali. A tak jsem se rozhodl pro další studijní cestu s J. Binderem, kterou jsem s ním absolvoval po Švýcarsku a severní Itálii. Tam se mi stal přítelem a opravdu dobrým kamarádem Hugo ze Švýcarska, který mne pak po večerech znovu a znovu vysvětloval co a jak. Lektorem na této cestě byl německý Doc. Ing. - chovatel matek bucgast, jež ani v teplé Itálii 29. října byly bez plodu .... zjistím - máte jej na obrázku. Na jeho včelnicích probíhala praxe.
.

A TAK JSEM DOZRÁL

.
a v roce 2015 v únoru se poprvé dal se svým včelmistrem Lukášem Svobodou, čímž ho zdravím na Vysočinu, do metodiky OP PD.
Již jsem chápal, že obrovskou roli hraje teplo a tedy, že nějaká komorovací přepážka ze "špérholz" nemá u mne co dělat a ihned jsem již v prosinci 2014 vymyslel svoji uteplenou komorovací přepážku s 2 cm polystyrenu, omyvatelnou, neokusovací, pevnou, zmoknutelnou.
.
První rok v OP PD byl plný prohlídek sem a tam, chyb a slova aha. Největší zklamání bylo, že včelstva při metodice OP PD donesla cca o 8 kg méně prvního medu.
.
Nu odpověď mi dala váha a chlaďák, kde mi zůstalo 2 tuny NAJEDNOU nepotřebných zásob. Optimalizaci jsem prováděl na několika stanovištích ob jedno včelstvo. Lichá v OP PD a sudá klasické kombinované včelaření. A shodou okolností bylo jedno sudé tj. neoptimalizované včelstvo na váze a mělo poloplný medník a včelstva s OP PD měla medník nasazený dokonce dříve, ale poloprázdný. Při každé prohlídce jsem si váhu značil, a tak jsem s nadšením přistoupil k zvážení onoho včelstva vedeného klasicky, kde na rozdíl od VC vedených optimalizovaně, nebyly vyňaty přebytečné zásobní plásty a ? Hle ? Váha ukázala nulový přírůstek !!! A kde se tedy med v prvním medníku vzal ? No přece přenesením z plodiště plného zásob !!! Ano ano. Bylo těžké se smířit s tím, že u velmi mnoha metodik zejména víceobjemových vytáčí mnoho včelařů jako první med - zásobomed. I já jsem do poznání metodiky OP PD patřil určitě mezi ně. A jsem tomu rád, že už tam nepatřím a naopak ne jeden rok se mi už podařilo naplnit medníky několika kilogramy medu z peckovin jako je meruňka, švestka apod... Ale to jen na oné zázračné jižní Moravě, kde byla včelstva za tyto úspěchy potrestána spálením neznámým pachatelem...

A nýní můžeme přistoupit k jarnímu OP na PLOD

.
Toto jarní optimalizování = ohraničení - oddělení části plodiště komorovacími přepážkami jen na tzv. užitečný plod s dostatkem zásob si myslím, že je pochopitelné vcelku snadno.
Horší to je s vysvětlením a pochopením proč se to dělá - proč to dělám. To je na celou přednášku o Základech a principech metodiky OP PD. Ta je ale na metodice OP PD ta nejdůležitější. Proto během psaní tohoto webu a natáčení You tube velmi často vyzdvihuji některé faktory a fyziologické procesy, které s metodikou OP PD úzce souvisí ba spíše z nich samotná metodika vyplývá.
Vám co čtete tyto články doporučuji shlédnout i náš You tube kanál a hlavně i naopak těm co sledují You tube kanál doporučuji pročtení sekce Vzdělávání. Obojí se doplňuje.
.
Prosím než budete pokračovat ve čtení - pročtěte si článek na tomto webu: Základy OP PD

Kdy se provádí předjarně - jarní optimalizování na plod ?

Vezměme si to tentokráte opačně. Od toho mého zimního optimalizování a předjarního až po to jsem se učil prapůvodně v Německu a Itálii.
.
Zimní komorování či optimalizování na zimní sezení - chomáč provádím už jen zřídka (de fakto už jen u včelstev zimovaných na jednom nástavku s 7 či 8 či 9 a více plásty) a spíše kvůli tomu, že neumím poslouchat sám sebe !!! O tom bud určitě psát v listopadu prosinci a pár videí o tom máte už na You tube, neboť takové poslední zimní optimalizování lze de fakto provést při P1.
.
Předjarně-jarní optimalizování se také učím nedělat a myslím si už po prvním roce zkoušení, že dělat "nebudu", neboť Izolátory Chmary s mojí loučkou fungují POHÁDKOVĚ a jelikož mám (příští rok bude tak u většiny produkčních VC) zimovat na 5 plástech plus 1 mezistěny dále jen Mz, tak izolátor bude vložen mezi tři a tři plásty, jak vidíte na obrázku. Matka po otevření izolátoru - prohlídka P1 - vyjde napravo nebo nalevo a je to. Mám zaoptimalizováno. JEN HLÍDÁM ZÁSOBY !!! A TO TÍM, ŽE JIŽ PŘI VYPOUŠTĚNÍ JSEM VÁM UKAZOVAL JAK VYTAHUJI VYJEDENÉ PLÁSTY A NAHRAZUJI JE ZÁSOBNÍMI a PLUS MÁM ZÁSOBY JEŠTĚ V NN POD PLODIŠTĚM. Zatím mi tuším dvě tři matky kladly okolo izolátoru zprava a zleva ze 130 dodnes tj. 21.3. 2021 zkontrolovaných.
.
A asi už doufám mnoho z vás chápe, že nechci o mojí metodice v OP PD ještě hlasitě přednášet, když ji dopilovávám a dodělávám.
To je jako by se projekt měl uspíšit a uspíšit jen aby byly výsledky a senzace. Ale senzaci já nechci - potěší mne ona fungující metodika OP PD.
.
A teď k původní metodice:

Popis původní metodiky OP PD

.
Předjarně - jarní optimalizování se provádí:
.
- ohraničením určitého počtu plástů tj. vložením komorovacích přepážek. Ono zase připomínka, že do OP PD lze vstoupit a "vystoupit" de fakto během "celého" roku.
.
- v tomto tzv. optimalizovaném prostoru = v onom optimalizovaném plodišti by se měly nacházet plásty s tzv. užitečným plodem a 1 rámek zásobní(dále jen RZ) NEBO ZKRÁTKA CCA 8 kg zásob s plodem. To je asi na měsíc při super naddimenzované spotřebě a škaredém počasí, ve kterém nebudou pro zásoby chodit za přepážky.
Ostatní plásty se zásobami se ponechají za přepážkou a to od nejtěžšího k nejlehčímu na konec.
.
- tento první optimalizovaný prostor by měl mít kubaturu cca poloviny maximální plochy ke kladení, kterou matka dokáže zvládnout při výkonu kladení cca 2500 vajíček za den. Tj. v praxi:
- cca 2 plásty 44,8 x 32,5 (42 x 34,7, 44,8 x 37,7 apod)
- cca 3 plásty Sedláček, Jumbo, apod.
- cca 3 až 4 plásty Béčka, 39 x 30, apod.
- cca 4 plásty 39 x 24 apod.
- cca 6 plástů 42 x 17 či 39 x 17 apod.
.
Ještě podotýkám, že původní metodika OP PD (tedy přesněji řečeno: originální metodika Angepasstebrutraum, protože překlad Optimalizované plodiště jsem tak nějak spískal já - lépe jsem to přeložit nedokázal - omlouvám se) zimovala ZÁSADNĚ NA JEDNOM vysokém nástavku např. Jumbo na de fakto plném počtu plástů. Ty se tam dodávaly při krmení a opět de fakto na jaře tak nějak skoro poloplné vydělávaly ven. To mě hned druhým rokem přestalo bavit a šel jsem dál svojí cestou (jak ten Bernard).
.
A toť pro začátek vše.
.
Já osobně při tomto předjarně-jarním optimalizování podávám kvasnicová těsta.

Metodikou OP PD lze včelařit i na NN. Jen je to takové krkolomné na obsluhu ve dvounástavkovém OP PD. Ale lze lépe a velmi postupně přidávat. Ono obecně platí, že s méně plošnými plásty se lépe manipuluje tak nějak postupně. To platí ze začátku. Pak už ten rytmus dostane člověk do oka a naopak ocení celistvost hnízda na několika velikých plástech.
Vše jsem názorně ukazoval na kurzech a ukazovat buddu...

A kdo se trošičku bojí - tentokráte oprávněně, že budou včelky stavět vedle poslední zásobní souše, když bude dobře, tak mohou použít komorovací přepážky dvě jak je na obrázku. Za komorovcí přepážkou až na tři výjimky včely nestaví. O těch snad v květnu.

A co je ten užitečný plod ? Spíše ještě naopak. Neužitečný plod ? Ten neužitečný, neefektivní je např. osmé malé kolečko plodu na 4 nebo pátém plástu s nula nula nic zásobami. Na fotce je opravdu poslední buňka, ale i kdyby tam bylo kolečko jako moje dlaň, tak by šel z úlu ven.