v košíku právě máte
0 položek
o celkové hodnotě
0,- Kč
 
Jak a kde nakoupitregistrační formulářzapomenuté heslo...přihlašovací jménoheslo

Jak se bráníte během celého roku rojení?

Abych řekl pravdu dlouho jsem si s tímto problémem lámal hlavu, neboť pro včelstvo je zcela přirozené se vyrojit. Jeho přirozeností není donést včelařovi med! Také sběrací, plodová ... aktivita nějaký týden (klidně i den) před vyrojením je velmi dobrá (váha ukazuje jasně). Dá se říci, že ať chceme či nechceme i my včelaři vedeme vlastně včelstva k vyrojení také.

Jako včelař tedy dělám maximum pro maximum rozvoje, jež je základním předpokladem pro maximální medný výnos, ale zároveň tím dělám i něco pro vyrojení. Je to tedy práce na tentém ledu, neboli na hraně.

A dále bych uvedl, že se ani mě nepodaří udržet všechna všelstva v nerojivém klidu. Mnohdy musím sáhnout na akutní protirojová opatření. Ale každopádně počet ulétlých rojů je u mne v posledních letech okolo spíše do 8 % celkového počtu včelstev !!! Tím si také NEZASVIŃUJI OKOLNÍ KRAJINU NELÉČENÝMI VČELSTVY TJ. VYPUŠTĚNÝMI ROJI. Což jest základním předpokladem úspěšného boje s varroázou !!!

Proto bych opatření proti rojení rozdělil do dvou úrovní na: preventivní a akutní.

Preventivní opatření:

1) genetický výběr

2) dostatečný přísun vzduchu a dostatečný prostor

3) plod do dvou nástavků tj. vedení včelstva na výšku

4) otevření podmetových sít

5) brzké vkládání mateří mřížky

6) přítomnost nejlépe " bezplodového" polštáře

7) dostatečná možnost stavby mezistěn

8) ochlazování, rozbourávání plodového hnízda

9) stavba trubčiny a krmení trubčího plodu

10) kočování k snůšce

11) široká horní i spodní loučka

a asi spousta dalších.


Mezi akutní protirojová opatření patří:

1) mateří mřížka na dno či do dna úlu

2) přemetení včelstva na mezistěny

3) tvorba přelétáku



Podrobněji se se všemi opatřeními seznámíte na mých kurzech (zejména dubnovém a květnovém). Kde i kladete dovysvětlovací otázky, vše kreslím a odůvodňuji.

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

Od genetiky počínaje zde mám na mysli NEJEN přehřátí úlu jako takového, ale i přehřátí plodového hnízda, jež také vede k rojení i při dostatku vzduchu. Toto přehřátí způsobuje celistvost plodového hnízda v období druhé poloviny května a první poloviny června. V tomto období je pak dobré vkládat volné plásty, nástavky do plodového hnízda. Další příčinu v rojení vidím v nedodržení biologického členění úlu. Tj. Kumulace plodiště a polštáře (či plodiště a medníku) do jednoho prostoru. Tzn. že jsou včely nuceny ukládat přinesenou řídkou sladinu, pyl a plod do jednoho stísněného prostoru. Zde je řešení jednoduché – přidat volné dílo, plochu, nástavky a někdy i nad plodiště, aby se mu ulevilo. Někde na posledním místě bych viděl příčinu rojení u několikanástavkových úlů v nějakých anatomických trubčicích. Samozřejmě dědičnost hraje také svoji roli, ale ta za nedodržení níže popsaných doporučení mne od rojů neuchrání.

Zde ještě podotýkám, že včelařím formou nabídky (tj. zvětšením prostoru dříve než jej včelstva potřebují).
- do období cca 10. až 15. května přidávám nástavky mimo plodové hnízdo, ale od tohoto času vkládám přidávané nástavky mezi plodištní nástavky a tím ochlazuji plodové hnízdo ... u nízkých nástavků bez ohledu na počasí.

1. preventivní opatření GENETIKA

Toto opatření je asi každému jasné. Chovám pouze F1 matky, tedy dcery inseminovaných matek a nebo dcery od vybraných velmi dobrých včelstev. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NECHOVÁM MATKY Z ROJOVÝCH MATEČNÍKŮ !

2. preventivní opatření DOSTATEČNÝ PŘÍVOD VZDUCHU A DOSTATEČNÝ PROSTOR

Tím nejpreventivnějším opatřením po genetickém výběru matky je VZDUCH (ne prostor - ten sám o sobě nestačí pokud není možné ho ekonomicky obhospodařovat)!!!! Pro uvěření Vám stačí uskutečnit jeden jednoduchý pokus: 20. dubna nebo třeba 5. května uzavřete ob jeden úl spodní síto a česno zužte. Téměř přesně ta uzavřená včelstva narazí matečníky ač budou na čtyřech či pěti nástavcích rozšířená jako ta ostatní, ale s dostatkem vzduchu. Byly tam ob úl ty anatomické trubčice??? Matka má možnost přece dál klást, ale není dostatek vzduchu - tísní se ... přesněji řečeno přehřívají se. Ano KUMULACE TEPLA -PŘEHŘÁTÍ je další problém jež je zapotřebí zvládnout.

Co se týče prostoru, platí to obdobně. Tam je to ale již jasné. Přemíra prostoru nikterak neuškodí pokud je tento prostor tzv. v nohách a nebo zejména v předjaří nebrání styku se zateplovacími prvky - stropem, teplými stěnami.

Říká se, že jak se včelstvo dotkne dna, tak letí.

Dále pak platí dle mého pozorování, že čím širší je úl (neboli jeho základna), tím méně se včelstva rojí. Opět ta nadmíra prostoru po bocích má protirojový efekt.

3. preventivní opatření PLOD DO DVOU NÁSTAVKŮ

Toto opatření má principielně nejblíže k dále popsanému ochlazování a rozbourávání plodového hnízda. I když v předjaří, když se snažím urychlit kladení matky do dvou a poté i do tří nástavků nelze hovořit o ochlazování. Ba naopak pečlivě udržuji ono stojaté vajíčko. Princip je však zde jiný. A to v co nejdřívějším vrstvení a vytváření plodového sloupce, jež má daleko menší tendeci k přehřívání než kumulace plodu do tzv. plodové koule.

4. preventivní opatření OTEVŘENÍ PODMETOVÝCH SÍT, ZVĚTŠENÍ ČESEN

Velikost česna a poté i spodního větrání - podmetovými síty je závislé na síle včelstva tj. počtu obsazených nástavků a venkovní teplotě. Já po proletu zužujeme česno na 7 mm výšky a 100 mm délky do té doby dokud má včelstvo 3 vysoké nástavky nebo 4 nízké nástavky. Jakmile rozšířím více – otevřu česno na 2,5 x 15 cm a při teplotách kolem 20 st. C otevírám spodní síta pomocí posunutí podmetové podložky do spodní polohy.

Zvětšení česen spadá do období kvetení ovocných stromů a poznáse podle toho, že včely sedí okolo česna nebo za česnovou vložkou a větrají - mávají křidélky a to od rána do večera.

Otevření podmetových sít pak spadá do období počátku květu řepky, počátku sezení včel v podmetu.

5. preventivní opatření BRZKÉ VKLÁDÁNÍ MATEŘÍ MŘÍŽKY

Toto preventivní opatření považuji na své farmě za jedno z nejlepších a asi nejméně pochopitelných. Princip je v zamezení kladení v nejhornějších ... nejteplejších partiích, kde se matka musí prát o místo s včelami ukládajícími nektar. Tím také dosahuji toho, že matky nevytvoří např. při ochlazení nebo bezsnůškovém období kulového plodového hnízda v horní části úlu, jež se rychle dokáže přehřát.

Nu a co se děje, když se ta horní část přece jen přehřeje a včelky nastaví misky? Nic. Protože ty misky např. v horních dvou nástavcích již +- 5. května nemá kdo zaklást. ty jsou totiž už nad mřížkou bez přítomnosti matky.

6. preventivní opatření PŘÍTOMNOST NEJLÉPE BEZPLODOVÉHO POLŠTÁŘE

Jedno z opatření, jež se mi mnohokráte vrátilo. Jakmile včely proplodují nejspodnější nástavek a začnou řádit i v podmetu, okamžitě jim podsadím další nástavek. V předjaří souše, při květu řepky již mezistěny. Hodně se pak jako by zklidní a zmoudří. Jak už jsem jednou uvedl slova přítele Konečného z Dobrušky: "Jakmile se včely dotknou dna, tak letí." a já dodávám s úsměvem: Ony totiž z toho dna vidí do okolní krajiny vybírají si ten správný strom, na kterém se usadí ...

7. preventivní opatření DOSTATEČNÁ MOŽNOST STAVBY MEZISTĚN

Toto opatření je popisováno snad v každé včelařské publikaci a jednoznačně s ním souhlasím. A´t již na základě toho, že mezistěna ochladí prostor, při stavbě se spotřebovává a je potřebné teplo a nebo že stavba zaměstná včely, které by jinak stavěly třebas matečníky atd....

8. preventivní opatření OCHLAZOVÁNÍ A ROZBOURÁVÁNÍ PLODOVÉHO HNÍZDA

Toto opatření je mezi zejména staršími včelaři velmi rozšířené a zcela úzce a nebo bych řekl, že je totéž jako dostatečná stavba mezistěn. Nicméně rozbourat plodové hnízdo mohu i bez použití mezistěn a to už pouhou záměnou plodových plástů do krajních poloh nezatepleného úlu apod...

9. preventivní opatření STAVBA TRUBČINY A KRMENÍ TRUBČÍHO PLODU

Toto opatření by asi mělo být v seznamu uvedeno hned na druhém místě za genetikou, neboť svojí účinností převyšuje očekávání. Pět až šest počátkem května šikovně vložených stavebních plástů dokáže rojovou náladu snížit až natolik, že včely ve stavebních rámcích započnou stavět dělničinu. Jen je potřeba si počítat dny a trubčinu před vyběhnutím vyřezat. Neboť na trubčím plodu se roztočům varroázy daří velmi a velmi dobře a z jedné buňky jich dokáže vyběhnout dva a více krát více než z buňky dělničí, jež má kratší vývoj. Trubčí plod je také proto atraktivnější pro tyto roztoče a jsou na něm přítomni ve větší míře. Také je prokázána jakási lokálnost. To znamená, že některý plást trubčiny v témže včelstvu může být napaden docela dostia jiný plást skoro vůbec.

10. preventivní opatření KOČOVAT ČI JINAK ZAJISTIT SNŮŠKU

Velmi jednoduché opatření na pohled, ale někdy velmi těžké jej uskutečnit. Když v republice prší dva týdny a pak tzv. vyjde slunce ... jsou rojů mnohdy plné stromy.

Zkráceně řečeno - na snůšce se upracovávají včely, ubývá jich, musejí je nahradit další, probíhá bouřlivá stavba ... a to vše jak víme jsou protirojová opatření.

11. prventivní opatření ŠIROKÁ HORNÍ I SPODNÍ LOUČKA

Toto opatření je čistě mým názorem vypozorovaným mnou a i jinými mými kolegy a kamarády. Rámky s malinkým hranolkem 10x10 mm místo spodní loučky jsou někde opěvovány, ale já už je všechny spálil a to zejména u nízkonástavkových rámků. Způsobují totiž často opak než včelař předpokládá. Včely totiž staví do "špice". A tudíž již např. 2 cm nad spodním hranolkem začíná zužování plástu. A tudíž se začíná i zvětšovat meziplástový prostor a tudíž se do něj vejde více včel, které se tam asi flákají a z rozmaru pak budují matečníky o sto šest. Když to zúžení není, je všude dělničí plod a misky se stavějí obtížněji.... Ale toto opatření opravdu berte s nadhledem a spíše jako přívdavek k zamyšlení či pousmání k deseti výše uvedeným.

AKUTNÍ PROTIROJOVÁ OPATŘENÍ

Jedná se o opatření, která použiji, když už rojová nálada vypukne. Tj. objeví se zakladení mateří misky. Už dávno jsem přestal věřit v spásnou sílu doplnění přemíry mezistěn nebo v naivitu, že vyloupnu všechny matečníky a včelky se nevyrojí.

1. akutní protirojové opatření VLOŽENÍ MATEŘÍ MŘÍŽKY NA DNO ČI DO DNA ÚLU

Nu když vidím, že jsem to nezvládl a přece jen nějaké matečníky se objevují nezbývá nic jiného než s tím radikálně něco učinit. A pokud je málo času, snůška před koncem nebo není kam dávat nástavky s plodem od přemetaných včelstev, neboť vůz je plný, tak je toto opatření to nejvhodnější.

Stačí jen odskládat celý úl (samozřejmě musí být uzavřena očka) a na dno vložit mateří mřížku a úl vrátit. Mýty o tom, že před vyrojením včely nic nenosí jsou již dávno pokořeny ... jak slyšeli a viděli všichni včelaři na zájezdu ve Švédsku. Tyto mýty měly základ ne v rojení, ale v totálně plném malinkém douprostorovém úlu z něhož bylo jen jedno východisko: ležet, nic nedělat a čekat na první možný okamžik k odletu do větších prostor.

Vyrojení se samozřejmě nezabrání, ale ulétnutí roje ano. Když včely před úlem či na shromaždišti zjistí, že jsou bez matky, vracejí se zpět do úlu a do práce. Některé to zkouší vícekrát. Starou matku však ubijí na mřížce a čekají na novou. Až se i ta vylíhne, někdy to zkoušejí s ní. Ale opět to nejde. Po čase včelstvo zeslábne a mřížku odstarním a buď včelstvo zruším nebo na zmenšené včelstvo přidám pořádný oddělek.

Nejzajímavější však na této metodě je to, že cca 30 % včelstev si to rojení po vložení mateří mřížky na dno rozmyslí. Po deseti dnech se tváří bez matečníků jako by se nic nestalo. Možná by tak učinili i bez mřížky nevím. Ale každopádně mne to potěší, zejméne, když jsem si je tzv. pojistil a ony jsou dál krásná a podají další a další snůšku.

2. akutní protirojové opatření PŘEMETENÍ VČELSTVA NA MEZISTĚNY

Toto opatření plně vyhoví včelám v jejich nadšení pro rojení. Chcete se rojit, tak Vás vyrojím. Tedy lze to nazvat také umělým zrojením. Přesný postup a mnoho dalších kladných vlivů je popsáno v kapitole Metodika proti nosemě, varroáze, zvápenatění,... aneb PŘEMETENÍ VČELSTVA NA MEZISTĚNY.

3. akutní protirojové opatření TVORBA PŘELÉTÁKU

Ochrana osobních údajů     © 2006 - 2019 Všechna práva vyhrazena. | Vytvořil Lefner